Genetický profil
psa/feny - DNA |
DNA profil je soubor čísel,
podle kterých je možná jednak identifikace
zvířete |
a jednak výběr partnerů vhodných pro další
plemenitbu. |
|
Od roku
2016 i my děláme DNA. |
|
Mezinárodně uznávaný
přístup pro testování DNA u drobných zvířat,
tedy včetně psa, |
stanovuje organizace ISAG (International
Society of Animal Genetics). |
Ta vybrala takzvaný panel 22 STR různě roztroušených po celé DNA,
|
které slouží k jednoznačné identifikaci zvířete. |
|
Genetický profil
umožní prokázání identity
jedince v případě nelezení ztraceného nebo
ukradeného psa. |
V případě, že mikročip přestane
fungovat,
lze prokázat
identitu psa a provést nové čipování. |
|
Genetický
profil je potřeba pro testování příbuznosti
jedinců a také zejména ověření rodičovství.
|
|
V některých zemích je již testování na DNA
povinná, ve Francii pro přiznání titulu
Francouzský šampion bylo třeba dodat DNA profil
jedince a v jiných zemích DNA chovatelé
využívají též také pro určení otcovství ve
vrzích, kde chovatel nakryje fenu dvěma samci a
vybere si jedince pro další chov a nadále již
matku nezatěžuje dalšími vrhy. Bohužel u nás
ještě nejsme na této úrovni a bohužel se vše
odvíjí na stanovách klubu, proto vše je jen na
etice chovatele. |
|
Důvody proč děláme DNA: |
|
- Ztráta, krádež.
Genetický profil umožní prokázání identity
jedince v případě nalezení ztraceného nebo
ukradeného psa. |
|
- Celoživotní
identifikace. V případě, že mikročip, který
pes nese, přestane fungovat, lze prokázat
identitu psa a provést nové čipování. |
|
-
Ověření
rodičovství. Genetický profil je potřeba pro
testování příbuznosti jedinců, zejména
ověření rodičovství. |
|
-
Inseminace. Bývá vyžadováno stanovit genetický
profil u chovných psů, jejichž sperma je
uchováváno a používáno k inseminaci. Genetický
profil pak identifikuje sperma a je možné ho
použít pro ověření otcovství. |
|
-
Ověření „clear
po rodičích“. U plemen zatížených konkrétní
recesivní genetickou vadou bývá zvykem
testovat vybraný rodičovský pár
na přítomnost této vady. Jsou-li rodiče
zdraví, je téměř 100% jistota, že
i potomstvo bude zdravé (pravděpodobnost, že
vznikne mutace de novo, je v řádu zlomku
procenta). Někdy chtějí noví majitelé
štěněte dokázat, že vybrané štěně je opravdu
geneticky bez rizika konkrétní vady. To může
být doloženo buď přímým testem na onu
genetickou vadu, nebo doložením rodičovství
– štěně je potomkem deklarovaných rodičů,
kteří nemají onu genetickou vadu.
Doporučujeme, aby při koupi štěňat,
u kterých je uvedeno „clear po rodičích“
nebo „normal po rodičích“, bylo ověřeno
rodičovství. Je to prevence případných
podvodů nebo nezodpovědných chovatelských
postupů. |
|
- Výběr optimálního chovného páru. Při výběru
optimálního chovného páru se posuzuje řada
atributů – povaha, vzhled, zdraví… Genetický
profil může být použit jako další nástroj, který
chovatelům pomůže v konečném rozhodnutí.
Chceme-li do chovu přinést novou krev, je vhodné
srovnat genetické profily potenciálních rodičů.
Je žádoucí, aby chovný pár byl maximálně
heterozygotní (rozdílný) v porovnávaných
znacích. Obecně, čím více navzájem rozdílných
znaků jedinci nesou, tím méně jsou si geneticky
podobní. Srovnání genetických profilů chovných
jedinců nám dává příležitost maximalizovat
genetickou rozmanitost (diverzitu) v rámci plemene
a zachovat při tom požadované fyzické
a psychické vlastnosti. |
|
DNA jsou Jednoduché
koeficienty, které se dají použít v případě, že
si chcete udělat obrázek o příbuznosti jedinců
a nemáte čas počítat složitější koeficient
příbuzenské plemenitby. |
|
S příbuzenskou plemenitbou
se současně zvyšuje procento homozygotních
zvířat, a tím zákonitě roste procento
postižených jedinců. Proto je nutné, zvláště u
plemen s vyšším stupněm příbuznosti, jít cestou
plánovaného chovu, který bude mít za cíl
zlepšení genetické variability (pestrosti)
plemene. |
|
Pojem příbuzenská
plemenitba chápeme jako spojení navzájem
příbuzných zvířat. Pokud páříme nejbližší
příbuzné, hovoříme o inbreedingu (vlastní
sourozenci, nevlastní sourozenci, rodiče a
děti). Taková plemenitba působí největší ztráty
genů (alel). Proto již po malém počtu opakování
určitého spojení vede ke zvýšení výskytu
dědičných defektů a chorob a postihuje i
celkovou vitalitu jedinců. Při vzájemném páření
vzdálených příbuzných (liniová plemenitba)
postupují problémy výrazně pomaleji. |
|
Nepříbuzenskou plemenitbou
rozumíme kombinaci rodičovského páru, kde není
alespoň do páté generace včetně žádný společný
předek. V současné situaci se někdy musíme
spokojit se třemi generacemi bez společného
předka. Nepříbuzenská plemenitba zlepšuje zdraví
potomstva, ale to pouze za předpokladu, že v
plemeni není vysoká příbuznost v předchozích
generacích. To už bohužel u některých plemen
není možné, protože zvířata vykazují vysoký
stupeň příbuznosti. |
|
Dnes je u psů známo
přibližně 300 dědičných defektů a skoro 70 % z
nich je způsobeno recesivní alelou (setkají-li
se dvě recesivní alely, onemocnění se projeví).
Poměrně snadno lze určit procentuální výskyt u
potomstva. Defektní recesivní alely se mohou
schovat za zdravou dominantní, to znamená, že i
zdravý jedinec může být nositelem defektu.
Postižený jedinec má defektní gen od obou
rodičů. U nositelů defektního genu pak záleží
pouze na tom, jaký gen předá druhý partner.
Jsou-li oba rodiče nositeli defektních genů,
projeví se to u potomstva. Tedy ani důsledným
vyloučením všech nemocných zvířat se nám sice
nepodaří zbavit se nežádoucího recesivního genu,
podaří se nám však redukovat počet nemocných
zvířat v populaci.
|
|
S příbuzenskou plemenitbou
narůstá procento postižených, tedy nemocných
zvířat. Při nulové příbuznosti a výskytu 3 %
defektního genu v populaci je počet postižených
zvířat 0,09 %. Při příbuznosti 12,5 %, tedy
polosourozenců, je počet zvířat postižených
stejným defektem 0,45 %. U plemen s vyšší
příbuzností to platí i pro nepříbuzné jedince.
Při páření rodičů a vlastních dětí se zvýší
procento postižených jedinců v populaci na 1,5,
tedy šestnáctkrát. A budeme-li deset generací po
sobě pářit vlastní sourozence, bude počet
postižených 26× vyšší. |
|
Více o příbuzenské, liniové a nepříbuzenské plemenitbě se
dozvíte -
ZDE |
Příbuzenská plemenitba -
Z knihy autorky Vladimíry Tiché Malá škola pro chovatele psů -
ZDE |